BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Dostavba Domu Umění v Ostravě
ROK 2008

Ústav navrhování V / vedoucí práce: doc. Ing. arch. Havliš Karel

URBANISTICKÉ SOUVISLOSTI

Území kde se navržený objekt „Dostavby domu umění v Ostravě“ nachází je v centru města Ostravy.  Plocha je v přímé blízkosti komunikační tepen, jimiž je z jedné strany ul. Nádražní ( komunikační tepna pro MHD ) a z druhé ul. Poděbradova ( komunikační tepna pro osobní automobilovou dopravu ), tato ulice se v budoucnu má rozšířit a spojit tak sever s jihem Ostravy. Lokalita je proto vhodná pro rozvíjející se galerii, nejen z hlediska dopravní obslužnosti, ale také pro její sousedství s plochou, která má v blízké budoucnosti sloužit k vybudování nového jižního centra „Karolína“.

Stávající budova Domu umění je od severovýchodní až po jihovýchodní stranu obklopena obytnými čtyř a více podlažními domy, na strany severozápadní pak stojí dvě vily, ze strany jihozápadní je olemována ul. Poděbradova, mezi ní a ulici se dnes nachází parkoviště. Prostor okolo Domu umění dále doplňuje park, mezi ním a obytnými domy.

Toto místo je na jednu stranu uzavřeno před okolím a to díky vstupní části budovy, jenž je otočena k ul.Nádržní, je jakoby zastrčena mezi dva domy. Na druhou stranu je však plocha naprosto otevřená. Dnešní stav okolního prostoru Domu umění však nepodporuje jeho vhodné využití nejen pro návštěvníky. Místo je nezajímavé a nenutí kolemjdoucí k zastavení.

ARCHITEKTONICKÝ VÝRAZ

Návrh „Dostavby domu umění v Ostravě“ nespočíval pouze ve splnění požadavků v zadání od  Galerie výtvarného umění Ostrava (GVUO), ale také ve snaze aby starý a nový objekt splynul s okolním prostorem, ve smyslu vhodného využití místa.Hlavní myšlenkou bylo oživit prostor okolí Domu umění,   aby místo přitahovalo nejen návštěvníky galerie. Využití zastrčení budovy k prospěchu věci.

Tyto myšlenky předcházely vlastnímu návrhu nového objektu. Šlo tedy o to vytvořit díky vhodnému uspořádaní nové stavby prostor příjemný pro strávení chvilky klidu, odpolední přestávky, relaxaci, sportu, či schůzek….Snaha oživit tento prostor je důležitá i pro samotnou galerii, díky této nabídce místo přitáhne kolemjdoucí a donutí je zastavit se. Snad i díky tomu rozšíří řady těch, kteří nejsou pravidelnými návštěvníky galerií. Navíc vhodným umístěním soch v exteriéru a parku galerie si každý, kdo toto místo navštíví najde vztah k umění.

Samotný návrh objektu tedy spočívá ve vytvoření stavby, jež obejme prostor dosud otevřený a vytvoří tak příjemné atrium Domu umění. Pokud by však šlo o jediný objekt, byla by jeho hmota příliš veliká, a nechtěla jsem dosáhnout vytvoření bloku, a proto jsem návrh odlehčila a místo obrovské hmoty jsem prostor parku u ul. Poděbradova doplnila přízemním objektem restaurací s cukrárnou.

DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Díky navržení stavby do tvaru L , tak aby vhodně orámovala prostor a vytvořila tak atrium, se objekt centralizuje kolem hlavního fiate, to se odráží u komunikací všech podlaží. Nový objekt je napojen na stávající Dům umění průchozím krčkem, který v prvním patře vede do vstupního foaye a druhém pak přímo do výstavních prostor. Prostory dvoupodlažních podzemních garáží jsou umístěny pod celým objektem. Garáže jsou přímo napojeny schodištěm a výtahem na vstupní foaye, je proto zajištěn pohodlný přístup do galerie. První vstupní podlaží je vhodně uspořádáno pro využití multimediální místnosti, ateliéru, učebny pro školu a dětského koutku. Dále se v tomto podlaží nachází depozitář, sklady ( přístupné zásobování ), dílny. V druhém podlaží se nachází pouze výstavní prostory. Pro vystavení obrazů jsou použity volně stojící mobilní panely. Na střeše objektu je kavárna se střešní terasou ( výhled na park ).

Objekt restaurace je navržen jako samostatně stojící, přízemní stavba.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Objekt je navržen jako železobetonová stavba v sloupovém skeletovém systému. Stropní konstrukce je tvořena obousměrnými průvlaky a železobetonovým trámečkovým stropem, na kterém je zavěšena instalace s podhledem. Beton je opatřen bílou omítkou. Vnější stěny tvoří pórobetonové tvárnice a lícové cihelné zdivo ( tmavě červené ), kromě 2.NP, zde jsou použita prosklená fasáda na samostatném nosném systému. Skla jsou mléčná zabarvena do modra. Vnitřní stěny jsou z pórobetonových tvárnic. Osvětlení výstavních prostor zajišťují střešní světlíky, které tvoří ocelová příhradová konstrukce, zastřešena prosklenou konstrukcí. Na nosnících je zavěšen podhled, který tvoří ocelová rámová konstrukce a tabule mléčného skla. Schodiště je železobetonové obklopeno ze stran zabarveným sklem až do výše stopu. Výtahy jsou proskleny.

Nová budova má být moderní avšak přesto nesmí zcela zastínit tu stávající. Navrhla jsem proto objekt, který je ve spodní části cihelný, aby z části souzněl ze starou budovou, ale na druhou stranu je to stavba z betonu a skla, navíc hranolovitá hmota navrhnuté stavby je doplněna organickým tvarem uprostřed objektu ( v němž se v 2.NP nachází výstavní prostor pro výměnné výstavy ), dále je vnější strohost sloupového skeletového systému odlehčena vzpěrou obloukového tvaru, která podpírá konzolu 2.NP celého proskleného ( zde se nachází všechny výstavní prostory ).  Tudíž návrh splní snahu vytvořit něco nového a přesto nezastíní stávající objekt .  Toto je podpořeno zvoleným materiálem a jeho barevností. Tmavě červené cihly jsou vždy výraznější než bělost betonu a průhlednost skel.